Mení sa Schumannova rezonancia v závislosti od nášho vyššieho vedomia?

Mení sa Šumanova rezonancia v závislosti od nášho vyššieho vedomia?

Schumannova rezonancia predstavuje magnetickú frekvenciu, ktorá vzniká v elektromagnetickom poli Zeme.

Všeobecne ju môžeme považovať za elektromagnetické zmeny, ktoré sa odohrávajú v zemskom jadre a následne ovplyvňujú zemský povrch, ionosféru a živé bytosti na planéte.

Táto rezonancia je rovnaká už stovky, ak nie tisíce rokov. V poslednom čase sa zdá, že sa jej frekvencia mení.

Čo je dôvodom týchto zmien

Predpokladá sa, že Zem, spolu so všetkými živými bytosťami na nej, obklopuje a chráni táto prirodzená pulzová frekvencia (ktorej hovoríme Schumannova rezonancia) na úrovni 7,83 Hz.

Starí indickí osvietení mudrci (Rishis) nazývajú tento zvuk ÓM (kozmické áno). Či už náhodou, alebo nie, niekedy môže byť frekvencia taká silná, že ľudia môžu dosiahnuť svoje plné vedomie.

Hoci sa Schumannova rezonancia mení v závislosti od geografickej polohy, celé roky sa pohybuje na úrovni 7,8 cyklov za sekundu.

Táto rezonancia predstavuje „pulz Zeme“, vibračnú frekvenciu, na ktorú sa môžeme naladiť, aby sme dosiahli energetickú rovnováhu.

Gregg Braden tvrdí, že našiel dôkaz o tom, že americké zariadenie HAARP (ktoré používajú na prieskum vyšších vrstiev zemskej atmosféry, výskum šírenia rádiových vĺn, komunikácie a navigácie) môže spôsobiť zmeny klímy a vyvolať zemetrasenia, čím znečisťuje Šumanovu rezonanciu.

Dôkazy potvrdzujúce túto skutočnosť sa nachádzajú v archívoch knižnice v Seattle.

Hoci to nebolo potvrdené, mnohí sa domnievajú, že Schumannova rezonancia nie je len upravená, aby nás kontrolovala, ale tiež my môžeme meniť ju, a to v závislosti od úrovne nášho vedomia.

V roku 2014 sa frekvencia Schumannovej rezonancie odchýlila. Vzrástla zo svojej obvyklej úrovne 7,83 Hz až na úroveň 15-25 Hz.

Môžete si to odsledovať v reálnom čase pomocou Systému pozorovania vesmíru tu.

Na základe nepretržitého zberu údajov z magnetického poľa Zeme, ktoré zozbieral inštitút HeartMath, bolo zistené, že dochádza k zmene ľudského vedomia vo svete, o čom svedčia zmeny Schumannovej rezonancie.

Overiť si to môžete na spektrograme, ktorý je k dispozícii tu.

Okrem toho výskum naznačuje, že keď je väčšina ľudí vyrovnaná, odrazí sa to aj na Schumannovej rezonancii.

Jednoducho povedané, magnetické pole Zeme meníme našimi myšlienkami a činmi.

O tejto „súdržnosti“ sa predpokladá, že posilňuje aj medzigalaktický priestor.

Čo si o tom myslí NASA

NASA to vysvetľuje nasledovne:

V každom okamihu sa Zemou prevalí okolo 2000 búrok, ktoré vytvoria asi 50 bleskov každú sekundu. Každý blesk na oblohe vytvára elektromagnetické vlny, ktoré začínajú cirkulovať okolo Zeme.

Pohybujú sa medzi zemským povrchom a hranicou vo výške asi 60 míľ nad zemou.

Niektoré z týchto vĺn – v prípade, že majú tú správnu vlnovú dĺžku – sa spájajú, naberajú na sile a vytvárajú opakujúci atmosférický tep známy ako Schumannova rezonancia.

Táto rezonancia poskytuje užitočný nástroj pre analýzu počasia na planéte, jej elektrického poľa, a dokonca pomáha určiť, aké typy atómov a molekúl existujú v zemskej atmosfére.

Vlny vytvorené bleskom nevyzerajú ako horné a dolné vrstvy oceánu, ale stále vibrujú s pásmami vyššej a nižšej energie.

Sú zachytené vo vnútri atmosférického stropu, ktorý predstavuje spodný okraj ionosféry. Je to tá časť atmosféry, ktorá začína vo výške okolo 60 míľ nad zemou a tvoria ju nabité častice.

V tomto prípade si perfektné miesto pre rezonanciu vyžaduje mať vlnu dvakrát alebo trikrát dlhšiu ako obvod Zeme.

Je to extrémne nízka frekvenčná vlna, ktorá môže byť taká nízka ako 8 Hertzov (Hz) – niektoré vlny majú trikrát nižšiu frekvenciu ako najnižšia frekvencia rádiových vĺn, ktorá sa používa pre vysielanie signálu vo vašom FM/AM rádiu.

Postupne, ako táto vlna postupuje okolo zeme, dotkne sa samej seba na perfektných miestach, kde sú jej vlnové dĺžky zosúladené. A hurá, uvedené vlny sú v rezonancii samé so sebou, čím sa zosilňuje pôvodný signál.

Hoci sa o nich predpokladalo už v roku 1952, Schumannova rezonancia bola po prvýkrát spoľahlivo odmeraná začiatkom 60. rokov.

Odvtedy vedci zistili, že rozdiely v rezonanciách odpovedajú zmenám v počasí, slnečnom žiarení, činnosti magnetického poľa Zeme, vodných aerosóloch v atmosfére a v ďalších prízemných javoch.

O čom sa ale NASA nezmieňuje je to, ako ľudské vedomie môže pôsobiť na tieto frekvencie, aby ich menilo. Inštitút HeartMath to nazýva ako „ globálnu súdržnosť“, ale je tiež známa v stovkách starých textov ako „prebudenie“.

Názory iných vedeckých odborníkov

Ďalšie vedecké zistenia naznačujú:

1. Schumannova rezonancia sa experimentom dá pozorovať na niekoľkých frekvenciách, ktoré súvisia s mozgovou činnosťou.

Pohybuje sa v rozmedzí 6 až 50 cyklov za sekundu, menovite 7,8 (alfa), 14 (nízka beta), 20 (mierna beta), 26 (vysoká beta), 33 (vysoká beta), 30 (gama) a 45 Hz (gama) s dennou odchýlkou okolo +/- 0,5 Hz.

2. Hodnota 83 je najsilnejšou zo siedmich rezonancií, v alfa hladine mozgových vĺn. Ak pokračuje nárast rezonancie, potom primárna rezonancia pulzu zeme sa mení zo sub-nízkeho pásma alfa (7 až 10 Hz) na sub-vysoké pásmo alfa (10 až 12 Hz). To zrejme ovplyvňuje našu schopnosť hlbokej relaxácie, rovnováhy a spojenia medzi telom a vedomím.

Mohlo by to ovplyvniť REM-spánok a snívanie. Ak bude naďalej stúpať, prelomí prah „rýchlej“ beta aktivity (charakteristickej pre bdelý stav s otvorenými očami).

Nízka beta (12-15 Hz) je spojená s nedostatkom ostrej pozornosti a môže dokonca spôsobiť poruchu pozornosti. Deťom s touto poruchou zvykneme hovoriť aj zasnené deti.

Amplitúda (t. j. intenzita) Schumannovej rezonancie nie je konštantná a zdá sa byť extrémne závislá od tropickej (a teda globálnej) teploty.

Po pravde predbežné výsledky naznačujú, že obyčajné zvýšenie o jeden stupeň teploty zdvojnásobí Schumannovu rezonanciu.

Dodnes nie je známe, aký psychobiologický vplyv týchto výkyvov to môže mať na ľudí.

Zdroj: themindunleashed.com

Praha a Londýn. Podobnost čistě náhodná?

25. 07. 2016 6:13:13
Praha a Londýn jsou hlavní města dvou evropských států. Když jsem si dal vedle sebe centra obou metropolí, vyhrklo ve mne. Vždyť v půdorysu si jsou geometricky docela i podobné!

Pokud nevěříte, zkuste se podívat se mnou.

1) Všimněte si jak teče Vltava v okolí Malé Strany. A také jak teče Temže v okolí Westminsteru. Jediný rozdíl je snad jen v tom, že Temže je něco širší než Vltava.

2) Všimněte si i uspořádání mostů přes Temži a Mostů přes Vltavu. I tam lze nalézt určitou podobnost.

3) Nyní si v každém městě vytyčme pomyslný trojúhelník, který bude vytyčovat sídlo hlavy státu, budovy parlamentu a oficiální rezidence premiérů. Co zjistíme? Místa v obou městech se nalézají na stejném (západním) břehu řeky.

4) Pražský hrad (sídlo českého prezidenta) a Buckinghamský palác (sídlo anglické královny), jsou ze všech tří míst vždy nejzápadnější.

5 Osa Pražského hradu vede pod velmi podobným azimutem jako osa Buckinghamského paláce.

6) Kramářova vila i Downig Street 10 jsou v obou případech nejsevernější.

4) Budova PS PČR i House of Parliament jsou v obou případech nejjižnější.

8) Oba trojúhelníky jsou sice jinak natočené a jinak veliké, ale při pozornějším průzkumu zjistíme, že mají velice podobný tvar.

9) Severně a nedaleko od obou zmíněných trojúhelníků se nalézají významné dopravní uzly obou měst. V Praze je to Kulaťák v Dejvicích a v Londýně je to známé náměstí Piccadilly Circus.

10) Určitou podobnost lze nalézt i na východním břehu řek. Podívejte se, že v Praze směřuje Václavské náměstí do středu vltavského meandru. Obdobný jev můžeme vysledovat i v Londýně. Mezi náměstím St. George Circus, hlavní silnice London Road a Elephant and Castle.

11) V místě, které odpovídá pražskému Staroměstskému náměstí, se v Londýně nalézá kruhový objezd Waterloo

12) V centru Prahy můžeme jít od Národního divadla, Národní třídou, ulicí na Příkopě až do Revoluční, kde se opět ocitneme u Vltavy. V Londýně je tomu obdobně. Od Temže se dá jít po Lambeth Road a Blackfriars Road a prakticky budeme kopírovat ten samý tvar.

13) Podívejte se na mapu, jak je na východním pobřeží v Londýně vedena železnice. Pokud bychom to přenesli na Prahu, zjistíme, že obdobně jsou vedeny trasy pražského metra.

Jsou to všechno jenom náhody a nebo má Praha z Londýnem víc společných znaků než si myslíme?

Použitá mapa: www.mapy.cz

Autor: Libor Čermák | pondělí 25.7.2016 6:13 |

Zdroj: http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=538894

Podstata manipulace a jak se proti ní bránit

30. červen 2016

Manipulace je nejhorší choroba lidské morálky. Mnoho lidí si myslí, že se jich netýká nebo si ji uvědomují jen částečně. Pravdou je, že je nedílnou součástí našeho života, přestože je mnohdy těžké ji včas odhalit. Člověk je klamán i několikrát denně a žije v mnoha omylech. Proces projekce lze pozorovat v rodině, mezi přáteli a spolupracovníky, ale v nejvyšší míře je patrný v reklamě a politice. Jsme ovlivňováni skrytým kontextem mainstreamové zábavy a manipulujeme dokonce i sami sebou, když si namlouváme něco, co není podložené objektivními fakty nebo když je naše jednání v rozporu s naším svědomím.

Definice významu slova MANIPULACE pro účely tohoto článku: Manipulace je snaha ovlivňovat myšlení, cítění a chtění člověka za účelem kontroly či řízení jeho chování.

Manipulace může v určitých případech i pomáhat, ale v konečném důsledku vždy brání člověku se vyvíjet v sebevědomou a svobodně se rozhodující bytost, protože žije v omylech a nemá pravdivý základ, na kterém by mohl kvalitně budovat. Je velmi nebezpečné se nevědomě odevzdat všem vlivům, které mezi námi jsou a neustále se vyvíjejí. Po celém světě se šíří mnohé, co nemůže lidem prospět, ale naopak jim to škodí. V tomto článku bych rád tuto problematiku trochu objasnil a ukázal základní metody, jak manipulaci rozpoznat a bránit se jí.

Proč a jak manipulace funguje

Dva základní faktory, které v současnosti umožňují rozkvět manipulace, jsou hektický životní styl a rozvoj znalostí v psychologii a sociologii. Pochopené slabosti člověka jako jednotlivce i lidstva jako celku se dají určitými technikami zneužít.

Dnešní rychlý životní styl, kdy nás informace zaplavují ze všech stran, neumožňuje se na něco soustředit po delší dobu. Žijeme neuroticky a naše myšlení se rozmělňuje na mnoho myšlenek či představ, které se rychle střídají. Napadají nás rušivé myšlenky, které je těžké ovládnout. Skoro nikdy si neuděláme čas sami pro sebe, abychom si důkladně vše promysleli. Lidé jsou tak zaneprázdněni vlastním životem, že si skoro nevšímají, co se kolem nich děje. Žijeme v podstatě na „autopilota“. Ovládají nás převzaté vzorce chování a programy myšlení, které znemožňují naší vůli se aktivně podílet na rozhodování o celkovém směru vývoje našeho života.

Každý z nás má nějaké slabé místo, které ho motivuje k jednání – např. marnivost, lenost, požitkářství… a u naprosté většiny lidí ovlivňuje rozhodování potřeba peněz nebo touha po moci. Peníze postupně prosakují do každé oblasti našeho života, což vede ke stále větším požadavkům na jejich vydělávání a je lehké jimi manipulovat. Zmocní-li se našeho slabého místa manipulátor, lehce se podrobíme jeho vůli, zvláště pokud jsme nesoustředění a nemáme sílu se vzepřít. Ve všedním životě se lidi nechávají ke svému jednání přimět tím, co je osobně uspokojuje.

Manipulátor

V krajním případě psychopat či sociopat je člověk s vrozenou či naučenou vadou – absence empatie (schopnost vcítit se do druhých) a morálky (nehledí na důsledky). Není schopný oddělit emočně významné od bezvýznamného. Takový člověk nejdříve jedná tak, aby získal sympatie a důvěru. Využívá k tomu svůj šarm a charisma, znalosti slabých stránek druhých a stavění se do pozice

autority. Jakmile uspí naši vůli, podnikne na ni útok za účelem zmanipulování k vlastnímu prospěchu.

Základní projevy manipulátora

  1. Je egocentrický a nesnáší kritiku. Prezentuje své slabosti jako přednosti.
  2. Kořistnictví a zlatokopectví skrývá za slušnost.
  3. Nechce nebo není schopen uvědomovat si následky svých činů.
  4. Má výkyvy nálad. Nesděluje jasně své požadavky, odpovídá neurčitě a často mění postoje.
  5. Lže nebo říká polopravdy, překrucuje a popírá zjevná fakta.
  6. Snižuje sebevědomí druhých, zpochybňuje jejich kvality a navozuje u nich pocit viny.
  7. Pomlouvá a kritizuje, aby zaséval nesvár a podezíravost.
  8. Pokud není po jeho, tak citově či jinak vydírá.
  9. Přivlastňuje si zásluhy a práci druhých.
  10. Vynucuje si závazky (sliby a smlouvy) a povinnost nekriticky souhlasit s jeho sděleními.
  11. Svůj prospěch schovává za prospěchem druhých.
  12. Lichotí ostatním jen tehdy, když to je v jeho zájmu.
  13. Není schopný si udržet dlouhodobé vztahy

Často používané výroky

  1. Po mně ať přijde potopa. To už není můj problém.
  2. Darovanému koni na zuby nehleď. Poznámka: To říkejte Trojanům.
  3. Co je mi po tom. Já mám svých problémů dost.
  4. Co oči nevidí, to srdce nebolí.
  5. Nevědomost je sladká. Důležité je si to užít.
  6. Nehas, co tě nepálí. Poznámka: Až se to rozhoří, tak uhoří všichni.
  7. Však jsme lidi, nějak se pak domluvíme.

Typologie manipulátorů

Počtář – Stále vyhodnocuje situaci a jedná pouze podle toho, co je pro něj nejvýhodnější. Co se mu líbí, to dělá bez vytáček, ale jakmile něco neodpovídá jeho záměrům, tak „zapomene“ nebo „onemocní“, vždy se najde něco, co mu v činnosti zabrání.

Rodič – Stará se o Vás, aniž by se vás ptal, jestli o to stojíte. Myslí si, že ví, co je pro Vás nejlepší a to také bez zeptání dělá. Nepřipustí, že by se mohl mýlit.

Diktátor – Staví se do pozice autority a nesnáší odporování. Vždy prosazuje svoji vůli a jde „přes mrtvoly“.

Drsňák – Manipuluje hrubostí a nehoráznou sebejistotou. Myslí si, že pouze on má patent na rozum. Své okolí překřičí a ostatní mu ustupují převážně proto, aby se s ním nedostali do konfliktu.

Mafián – Chce loajalitu a závazek za poskytnutí ochrany či pomoci. „Za loajalitu platím dobře, ale pokud se mi postavíš do cesty, tak tě smetu. Kdo nejde se mnou, jde proti mně.“

Obětavec – Říká, že nic nechce pro sebe a vše dělá pro druhé, ale zároveň po nás stále něco chce až do úplného vyčerpání.

Chudáček – Dělá ze sebe oběť a mluví o své méněcennosti a těžkostech, aby ho ostatní litovali. Předstírá závislost na druhých, aby se o něj starali a on na nich mohl parazitovat. Nepříjemné úkoly „neslyší“ nebo „zapomene“. Je mu blízká hypochondrie.

Poslední spravedlivý – Neustále Vás kontroluje a kritizuje. Vyvolává ve svém okolí pocit viny a méněcennosti. Sám sebe považuje za bezchybného.

Manipulační techniky

Rád bych věřil, že všichni lidé mluví pravdu a mají na srdci blaho ostatních. Ale zpátky do reality. Naprosté většině lidí jde pouze o sebe. Svědomí a důvěřivost berou jako vadu přecitlivělých lidí, které neváhají zneužít ve svůj prospěch bez ohledu na následky. Řekl bych, že to jsou dostatečné argumenty k tomu, abychom se učili manipulační techniky rozpoznat a osvojili si postupy na jejich zneškodnění.

Manipulaci si můžeme rozdělit na individuální (ovlivňování jednoho člověka člověkem) a kolektivní (více lidí naráz). U kolektivní manipulace musíme vzít v potaz dvojí účel – propagace zboží a služeb na jedné straně a ovlivňování veřejného mínění na straně druhé. Principy jsou u všech druhů manipulace podobné.

Základní principy

  1. Dojem – Kontext slouží k získání sympatií, vytvoření požadované nálady a úhlu pohledu.
  2. Umění slova – Jednoduchá lež či polopravda porazí složitou pravdu.
  3. Kladné emoce – Vyvolání dobré nálady (např. předstíraným nadšením) pro získání sympatií.
  4. Záporné emoce – Vykolejení lidé se snáze manipulují (např. strach či nejistota), protože se nedokáží soustředit.
  5. Autorita – Využívání příkladu přirozených autorit (např. celebrity, politici, doktoři) k přijímání tvrzení bez kritického uvažování.
  6. Vůle – Čím sebejistější postoj, tím silnější realita. Aktivní vůle vnucuje své chtění vůli pasivní.
  7. Opakování – Opakované tvrzení se dostává do našich myšlenek, následně do podvědomí, až ho nakonec přijmeme za své. 100 krát opakovaná lež se stává pravdou.

Jazyk jako nástroj k manipulaci

Slova na nás působí buď kladným, nebo záporným dojmem. Přiznejme si, že jen málokdy promýšlíme danou věc skutečně do důsledků. Většinou se rozhodujeme na základě toho, jestli se nám to na první pohled líbí nebo ne. Této lidské vlastnosti lze poměrně jednoduše zneužít. Uvedu několik příkladů.

Neutrální vyjádření Pozitivní vyjádření Negativní vyjádření
bojovník bojovník za svobodu povstalec
útok spojenecká pomoc okupace
přišli o práci snižování stavů propouštění
státní dluh deficit otroctví
mrtví civilisté vedlejší ztráty incident, masakr

Slova působící pozitivně: aktivní, cenný, debata, děti, důvěra, chválit, iniciativní, jedinečný, hnutí, hrdý, konflikt, lidský, mír, mobilizovat, morální, naslouchat, naše, nedotčený, občan, oddanost, odolnost, odvaha, pečovat, povinnost, podnětný, právo, pravda, princip, prosperita, příležitost, reforma, rodina, sen, sdílet, síla, soutěžit, správný, stavba, světlo, svoboda, tvrdá práce, učit se, úspěch, vést, vize, volba, výzva, zachovat, zajímat, zdravý rozum, změna.

Slova působící negativně: byrokracie, destruktivní, důsledky, chorý, ideologický, krize, kolaps, korupce, lačnost, lež, meze, mělký, mrhání, nekompetentní, nejistý, nemocný, ničení, nucení, ohrožení, oni, pohltit, pokrytectví, přinutit, radikál, rouhání, zánik, zneužití, zrada.

Zkuste v televizi pozorovat, jak moc jsou tato slova používána.

Závazek zadarmo

Nastrčený prospěch je vnadidlem, jímž je možno vést cizí vůli. Dostaneme něco zdarma nebo za „výhodných“ podmínek a později se to začne zdražovat nebo je vyžadováno něco na oplátku. Situace se může vyhrotit až k výhrůžkám a vydírání.

Umělá autorita

Komunikace většinou probíhá na rovnocenné úrovni, ale jedna strana se také může postavit do role větší autority a druhá se tím pádem dostane do podřízeného postavení (očekává se od ní, že bude sdělení přijímat nekriticky). Tato technika funguje i obráceně, když někdo manipuluje z pozice slabšího. Na kolektivní úrovni je tato metoda používána pro slepé přijímání sdělení a příkladu propagovaných autorit (celebrity, politici apod.).

Vykolejení

Nejlépe se manipuluje s emočně rozhozenými lidmi (stres, strach, deprese). Psychicky narušené povahy podléhají čemukoli rychleji. Kdo má nějaký problém, lehce se podřídí tomu, kdo mu nabídne pocit bezpečí či zdánlivé řešení.

Vykolejení z jistoty či rozhození je velmi funkční metodou, jak někoho dostat do podřízeného postavení.

Zmatek vytvoří závislost na manipulátorovi, který je na situaci dopředu dobře připravený. Určitě stojí k zamyšlení, proč mainstreamové zprávy tak často podávají situaci z toho nejhoršího úhlu pohledu.

Na individuální úrovni se tato metoda může projevovat několika způsoby. Vždy jde o to přesvědčit nás, že na něco nemáme, a opakovat to tak dlouho, dokud o tom nepřesvědčíme sami sebe.

Mnoho lidí o sobě pochybuje a nemají se rádi takoví, jací jsou. A jakmile se někdo dotkne jejich slabého místa, velmi rychle podléhají.

Projevy

  1. Záměrné měnění prostředí (únava, změna teploty, nekvalitní strava).
  2. Zmatená komunikace, abychom se neorientovali a cítili se nesví.
  3. Vyvolávání rozpaků, zoufalství a pocitu viny.
  4. Stálé upozorňování na nedostatky.
  5. Zastrašování, ponižování a urážky.

Příklady

  1. Vzhled – „Vypadáš nějak špatně. Je ti dobře?“
  2. Výkon – „Proč si myslíš, že bys na to zrovna ty měl mít?“
  3. Dětství – „To tě tví rodiče nenaučili?“
  4. Normalita – „Ty jsi divný.“ nebo „To není normální.“
  5. Sexualita – Poukazování na velikost přirození, zadku, poprsí, apod.

Massmedia

Televize, rádio, internet a všechny další způsoby kolektivní komunikace slouží k ovlivňování veřejného mínění a programování spotřebního chování. Všechny sdělovací prostředky jsou připravené ovlivňovat veřejné mínění podle vůle lidí, kteří je ovládají. Co se má prosadit, je podáváno pozitivně, aby to probudilo vnitřní touhu (reklama, kontext filmů a seriálů, ale také hudba a další mainstreamová zábava). Skutečná moc massmédií spočívá v tom, že lidem ukazují, co je „normální“, co by si měli přát a co by měli dělat. Jsme ovlivňováni skrytým kontextem mainstreamové zábavy. Pravdu nahrazuje veřejné mínění a člověk se stává otrokem všeho, po čem slepě touží.

Propaganda

Kdo ovlivňuje veřejné mínění, má moc získávat lidi na svoji stranu tím, že je stále dokola přesvědčuje o svém úhlu pohledu. Pokud realita není dost barevná, aby přesvědčila veřejné mínění, není problém si ji přibarvit. Důležité je, aby byl kontext líbivý a zábavný nebo naopak tak hrozný, že nás nenapadne, že by to mohlo být jinak. Nejúčinnější manipulace působí na myšlení, cítění a chtění (vůli) zároveň.

Druhy propagandy

  1. Bílá – objektivní pravda z potřebného úhlu pohledu, jasný zdroj, důvěra.
  2. Šedá – nepřesné či mylné informace, zmatek, nejasný zdroj.
  3. Černá – dojem známého zdroje, lži, polopravdy, dezinformace, fámy, skrytý záměr.

Používané metody

  1. Účelový výběr informací – interpretace fakt z vlastního úhlu pohledu. Záměrné řazení informací, aby posloužily účelu. Z jednotlivostí vytržených z kontextu se činí obecné závěry. Účelový výběr komentátorů a svědků, naaranžování okolností.
  2. Emocionalita – působení na city a pudy, vyvolání nálady a touhy.
  3. Neuroparalýza – zahlcení informacemi a poskytnutí tolika možností, aby nebyla možnost si správně vybrat.
  4. Zamlžování a ignorace nežádoucích témat.
  5. A opět – opakovat, opakovat, opakovat. Prostředí se může měnit, ale hlavní vyznění je vždy stejné: „kup si mě“ nebo „vol mě“.

Doporučení: Podívejte se na film Vrtěti psem, kde je krásně ukázané, jak se zpracovává veřejné mínění.

Psychická sebeobrana

Základem je uvědomění, že pouze my sami jsme pány svého života. Psychiku nám může někdo narušit jen tehdy, když mu to dovolíme svou nesoustředěností. Pozornost nemá nikdy spát, protože úmyslnost vždy bdí. Než uděláte nějaký krok, kterého byste mohli později litovat, raději to pořádně promyslete a pochopte, jaké důsledky z toho plynou. Rovněž, než se s někým začnete otevřeně bavit bez kritického myšlení, pochopte nejdříve jeho motivy. Prokrastinace se někdy vyplácí. Lehkomyslná náklonnost či svéhlavost ve slovech a činech vždy dříve nebo později přináší nesnáze.

Co pomáhá: Pozornost, kritické myšlení, sebekontrola.

Co škodí: Nesoustředěnost, nervozita, strach.

Základy

  1. Ovládejte se a nejednejte automaticky (bez rozmýšlení).
  2. Udržte si klid a nadhled. Nenechte se rozhodit.
  3. Nepodléhejte prvnímu dojmu. Oddělte osobu a obsah sdělení.
  4. Přemýšlejte, než něco přijmete. Zvláště, pokud je to zdarma a předtím Vás ani nenapadlo, že byste to mohli potřebovat. Naučte se říkat NE a nenechte si vnutit nic, co nechcete.
  5. Když manipulační techniku rozeznáte a není možné se jí ubránit, nebo se situace příliš vyhrotí, přerušte ji a odejděte.

Slovní obrana

Během hovoru vždy přemýšlejme nad důsledky. Snažte se odpovědět si na následující otázky:

  1. Co se po mně žádá?
  2. Proč to říká takhle?
  3. Co vynechává?

Odmítnutí

Odmítnutí může být někdy těžké, ale pokud se necháme donutit udělat něco, co nechceme, skoro vždy to přináší problémy. Manipulátoři nesnáší odmítnutí, a pokud se neovládnou, můžou se začít chovat arogantně. Pamatujte, že „pes, který štěká, nekouše“. Pokud nezabírá slušnost, musíte dát jasně najevo: „Tak takhle ne! Tohle je můj život a ty o něm nebudeš rozhodovat.“ Pokud protistrana nebere naše NE jako odpověď, je třeba podle situace přitvrdit nebo odejít.

Obrácení situace

Rozhovor je energetický proces. Pokud se stanete obětí manipulace a včas ji rozpoznáte, nedejte nic znát a hrajte dál hru manipulátora. Když uvidí, že nás má tam, kde chtěl, nebude se tolik hlídat a postupně vyčerpá svoji energii. Nesmíte se přitom uvést do rozpaků nebo uvést v pohyb afekty. Pokud to má nastat, tak ať se tak stane na straně manipulátora. Promyšlenou slovní argumentací a energetickou převahou obraťte situaci ve svůj prospěch.

Na závěr…

Nejdůležitější otázkou zůstává, proč se tak závažné téma, které rozkládá naši společnost, zametá pod koberec. Někdo, ba celá společnost v současném stavu, se nás od narození snaží přesvědčit, že nejvyšší metou v životě jsou peníze, statky, oblíbenost, sláva a moc. To však štěstí nepřináší, dříve či později se zákonitě musí probudit syndrom vnitřního vyhoření.

Štěstí přináší jedině svoboda – svoboda se rozhodovat a svoboda jednat podle sebe, ne podle názorů a očekávání druhých. Tuto svobodu máme všichni, ačkoli ji mnoho z nás v sobě už potlačilo. Jsme otroci minulosti, ale pány své budoucnosti. Budoucnost se tvoří na základě našich současných rozhodnutí, za jejichž důsledky ale také neseme plnou odpovědnost. Na těchto důsledcích se ukáže, zdali si svobodu zasloužíme, nebo se o ni necháme připravit. I nedělat nic je rozhodnutí.

Chceme-li něco na svém životě změnit, musíme začít u změny svého myšlení. Musíme převzít odpovědnost za svůj život, své rozhodování a svůj rozvoj. Když se naučíme si manipulaci uvědomovat, naučíme se jí také bránit. Budeme odolnější vůči pastem ve společnosti, která se začne postupně uzdravovat. Lidé se naučí ovládat své emoce a nenechají se zneužívat.

Čím budeme klidnější, soustředěnější a uvědomělejší, tím budeme také sebevědomější, zdravější a šťastnější. Jen ten, koho vede láska k činnosti a odevzdání se pravdě, jedná opravdu svobodně. Svoboda je láskyplné oddání se skutečné realitě. Naše doba je těhotná velkými možnostmi – destruktivními i konstruktivními. Záleží na nás, které si zvolíme.

Tomáš Nimmerrichter – tomens(víteco)email.cz

EU a Brexit.

EU v konjunktuře fungovala, protože byla na dobrých vztazích mezi Berlínem a Moskvou. USA vyvolala krizi, rozvrátila Ukrajinu, uvalila sankce na Rusko. USA se děsí silného Německa a Ruska. Silné Německo je silná Evropa. Už tehdy USA rozhodla, bude-li pokračovat konjunktura a spolupráce s Ruskem, tak se do dvaceti let Evropa stane neporazitelným ekonomickým hegemonem, představující nebezpečí pro americké zájmy ve světě. Od krize v roce 2008 USA rozvrací všechny evropské státy, naposledy přes imigranty. Po světové krizi se rodiny ve všech státech Evropy začaly zadlužovat. Je to všechno jen náhoda?

Po Brexitu je mnoho povyku pro nic. V EU se opět jednalo o nás bez nás /co mi to je  připomíná?/, jen několik zakládajících států. Najednou někdo navrhuje, aby se všechny státy EU sloučily co  nejrychleji v jeden stát, kterému by vládla jedna vláda, aby tento „stát“ měl stejné daně, jednu armádu atd. Armáda by nebyla k společné obraně, ale k tomu, kdyby se chtěl některý stát oddělit od EU a chtěl žít samostatně.

EU se nemůže v žádné případě reformovat. Nejde o to, že to principiálně není možné, ale hlavní důvod je ten, proč vůbec EU vznikla. Nejprve to byla jakási ocelářská společnost, postupně salámovou metodou se změnila v Evropskou Hospodářskou Spolupráci. Pak Lisabonskou smlouvou se EHS změnila v Unii. Konečný cíl NWO se urchluje. Inkluze a imigrace postupně promění Evropu v nemyslící analfabety a otroky a zmizí původní evropská civilizace. Proto se tak spěchá se sjednocením,  inkluzí a imigrací. Postupným rozpadem EU se moc světovlády přesune asi na OSN , ale ne dřív, dokud EU nebude jeden stát.

Pro Anglii jistě nebude problém sjednat si smlouvu EFTA, kde je kolem 38 států, spojit se s BRISC, domluvit Hedvábnou stezku atd., takže povyk kolem Británie je zbytečný. Nejde EU o ty stamiliony, o které přijde obchodem Británie?

Proč je taková katastrofa, když jeden stát odejde? Česko a Slovensko se rozdělily v naprostém klidu. Nebo účast v EU je povinná a odchod z EU je zakázaný? Až se Anglii začne dařit lépe, nastane dominový efekt a odejdou všehny státy. Jenže 50 000 politiků a úředníků by přišlo měsíčně o půl milionu a prebendy /cestovné, stravné, ošatné…/ v hodnotě čtvrt milionu. Proto takový povyk. Navíc by se zjistilo, jak jsou tito úředníci zbyteční.

V německých trezorech se stále rezervuje marka. V Anglii se uvažuje o zákazu práva volit pro starší lidi. Mladý lidem se snadno vymývá mozek. Výstupem z EU budou konečně rybáři lovit své ryby v neomezeném množství.

Sjednocení celé Evropy v jeden stát je příkazem z posledního setkání v Bilderbergu. Je počítáné i se zařazením Turecka do EU. Erdogan už dává turecké občanství všem Syřanům. Nepochybně dojde i k bezvizovému styku Turecka a EU. Současný hlavní úkol NWO – viz Torontské protokoly, čl. 5.

Vládnou  státy EU skutečně demokraticky, na principu vzájemné dohody a spolupráce, nebo vládne celé EU jen svazačka Merkelová? Proč nevládne prezident – předseda EU? Ten minulý se myslím jmenoval nějak jako Rumpál a vzhledem neuvěřitelně připomínal našeho nejbohatšího důchodce. Zná vůbec někdo jméno současného předsedy EU?

V jaké zemi nechci žít, a bohužel v ní žiji

Vrah více než rodička, nemakačenko více než člověk pracovitý, imigrant více než důchodce. Naše společnost je vážně nemocná. A není to jen tak nějaké nachlazení, spíše smrtící vir. Zda ho nazveme idiocií nebo malomocností je úplně jedno. Gesta a strach z pravdy – to vše nás vede do pekel.

Máme totiž zcela pomotané hodnoty. Všímám si toho už dlouho – tato společnost degeneruje tím, že podporuje lumpy a kašle na budoucí generace, podporuje neschopné a trestá pracovité, nechá živořit své občany, a bez mrknutí oka posílá stamiliony na jakoukoli chátru, co si usmyslela nelegálně překročit evropské hranice. Protože s těmi, co chátrou nejsou, nejsou ani problémy – zrovna včera jsem obědvala v restauraci, kterou vlastní Syřan. Přišel před pár lety legálně, pracuje tu, a je českými spoluobčany respektován a vážen. S těmi hordami, co se sem hrnou, nemá zhola nic společného. A taky nikdo neřeší, že je ze Sýrie.

Ale vrátím se k tématu. Včera jsem poprve musela přepnout Máte slovo s Michaellou Jílkovou. A to je to říct, protože ono to na přepnutí bývá skoro vždy, nicméně je občas dobré slyšet hlas lidu i politiků, jakkoli by byly, omlouvám se, blbé. Ale včerejší debata, jak se musíme starat o vězně, mne přiváděla k šílenství. Uvědomujeme si, že to všechno my platíme? Ty garsonky a menu a nekuřácké cely, nejlépe s televizí, fitkem a zdravou a hodnotnou stravou? Jak je možné, že vězni mají lepší jídlo než maminky po porodu v porodnicích? Čeho si tato společnost, sakra, váží víc? Vím, o čem mluvím, právě se mi narodila vnučka, a když jsem viděla, co nosí mé dceři na svačinu a večeři, dokonce najednou v 16 hodin, aby už se dále o ně nemuseli starat, byla jsem rudá vzteky. A těm zlodějům, vrahům, podvodníkům, násilníkům, budeme vyvařovat, aby byli dost silní na to, až je pustí, aby mohli dál pokračovat v trestné činnosti? Svatá prostoto…

A nedosti na tom. Maminky, které pracují, a pracuje i jejich manžel, zkrátka kteří dnes a denně chodí do práce nebo mají živnosti, aby měli na hypotéku, jídlo, všechny své potřeby, nemají právo na porodné ani přídavky. Protože je třeba, aby bylo na porodné a přídavky pro ty, co se množí jako králíci, aniž by kdy na práci vůbec pomysleli, neřkuli do nějaké zašli. Je tedy třeba podporovat a finančně motivovat právě ty nemakačenky, ne pracující matky a otce, kteří ze svých dětí vychovávají to samé? Ne! Tak to proč to probůh děláme?

Divíme se pak, že normální, tedy pracující páry, zůstávají u jednoho dítěte, maximálně dvou? A ti druzí jich mají běžně pět, šest? Ne, my nepotřebujeme žádné „samce“ odjinud, my potřebujeme, aby tato republika dostala rozum, a začala podporovat rodiny s dětmi, kde je normální pracovat, a kde by dítě díky podpoře neznamenalo ekonomický propad – což často mladé od dětí odradí. Navíc tady by měl stát jistotu, že tato rodina povede své děti k práci, protože by jim mohla sdělit, že pracovat je správné a vždy se jim vyplatí. Dnes přichází za práci trest, protože těm, kteří pracují, stát říká – dejte nám daně, my z toho budeme platit vězňům řízky, asociálům porodné a přídavky, a ty rodino, se nadále starej. Že teď nemůžeš, že máš dítě? Tvoje rozhodnutí. Že je to šílené? No to tedy je. My musíme z tvých daní živit ty neschopné a všehoschopné.

Obdobně miliony na uprchlíky, zatímco naši důchodci přemýšlí, zda si koupit šunku méně kvalitní a ještě horší, nebo zda budou mít na léky, a kdy není na léčbu vážně postižených, jsou neuvěřitelné. Ostatně i to, že není na mzdy lékařů, jaké by si při svém povolání zasloužili, je ze stejného ranku. Budeme živit podivné bandy bez pasů na březích moře, a vykašleme se na budouvání vlastních jistot, vlastní důstojnosti, a odpovídajícího života pro své občany? Přijde mi to tak, jako bychom doma měli prázdnou ledničku, a přesto sousedovi, který mlátí vedle do plotu, nesli jako slouhové vepřo knedlo zelo. Jen proto, aby probůh přestal dělat kravál.

Nechci žít v zemi, kde mladé maminky dostávají v porodnici horší večeře než vrahové ve věznicích jen proto, že ti vrahové více řvou.

Nechci žít v zemi, kde maminka nemá nárok na porodné a rodina na přídavky jen proto, že pracuje, zatímco z jejich daní se platí porodné a přídavky pro ty, co v životě do práce nepůjdou, a vedou k tomu nicnedělání i své podporované děti – opět jen proto, že ti nemakačenkové více řvou.
Nechci žít v zemi, která spekuluje o desetikorunách pro své důchodce, a na poporu cizích hord posílá stamilony jen proto, že řve Evropa. Nechci žít v zemi, kde není na léčbu nemocných, a pro cizí posíláme vládní speciály, jen proto, že řvou různé pseudo neziskovky.

Nechci žít v zemi gest a pseudokorektních frází jen proto, že se bojíme říct, kdo bezdůvodně nepracuje, ať nejí, kdo neodváděl daně, ať nemá porodné ani přídavky, a naopak ať je dostatou ti druzí, a že v České republice budou mít vždy přednost čeští občané, a pak až ti druzí.

Nechci žít v zemi, kde se dává hlavně těm, kteří prostě hodně řvou, zatímco na ně vydělávají ti mlčící, kteří i s dětmi ve školkách usilovně pracují, a za to jsou trestáni, ani v zemi, která připustí, aby nemocní a staří živořili, zatímco stamiliony tečou směrem na jih do uprchlických táborů buhví jakých lidí jen proto, že řve Brusel.

Bohužel v takové zemi žiji. A proto jsem včera program Máte slovo přepnula. Už není sil ty stupidity poslouchat.

Skončím slovní hříčkou:
Něco se bude muset stát.
Minimálně překopat ty hodnoty, o které tento stát bude stát.
Jinak lidé přestanou stát … o takový stát.

Zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-hamplova.php?itemid=27337&;from=fbLike

Jana Zwyrtek Hamplová