JAK POSÍLIT SEBE SAMA?

JAK POSÍLIT SEBE SAMA?

Milovat sebe znamená přijmout se takoví, jací jsme právě teď. Jste velmi cenný člověk, bez ohledu na vaši minulost, bez ohledu na vaše myšlenky, které máte, bez ohledu na to, kdo ve vás věří a kdo ne. Jste život sám – rostoucí, rozpínající se, dosahující vzhůru. Všichni lidé jsou hodnotní, nádherní a jedineční. Smyslem všeho, co jste až doposud prožili, bylo naučit vás něco víc o tom, jak si tvořit ve svém životě lásku.

Jednou z cest, jak víc milovat sebe sama, je přestat se porovnávat s ostatními. K sebelásce patří víra v sebe, důvěra v to, kdo jste a ochota podle toho jednat. Nestačí svou víru a důvěru jen cítit, potřebujete ji prožívat také ve svém vnějším světě. Jste fyzickou bytostí a vaše radost pramení z toho, že kolem sebe vidíte věci odrážející vaší vnitřní krásu – zahradu, květiny, stromy, váš dům, řeku. To vše je odměna za to, že jste si věřili a jednali tak, že jste následovali svou cestu a vizi svými činy.

Konečnou výzvou sebelásce je jednat podle ní, mluvit tak s lidmi a vytvořit si na světě své nebe na zemi. Nestačí lásku jen dávat a vyzařovat, milovat sebe sama znamená lásku také přijímat. Když rozdáváte lásku, ale lidé ji nedokážou přijmout, nemá kam jít. Jste-li ochotni přijmout lásku druhých, prokazujete jim velkou službu.

Milovat se znamená překročit kruh viny. Nemanipulovat s lidmi a nechat jim jejich svobodu. Když jim necháte právo udělat si se svým životem co se jim líbí, můžete mít zpočátku pocit, že jste ztratili svůj vliv. Najdete však úplně
novou úroveň vzájemné upřímnosti a láska, která by bez vaší odvahy a ochoty vzdát se kontroly nebyla možná.

Další z kvalit sebelásky je odpuštění. Někteří z vás si stále připomínáte staré věci a znovu zažíváte zlobu. Zlobíte se možná na sebe, nebo na někoho kdo vás zklamal. Když lpíte ne čemkoliv – na zlobě, uraženosti, na negativním pocitu
vůči druhému – ubližujete tím hlavně sobě. Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě. Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nezačnete chovat sami k sobě. Nemusíte zůstávat mezi lidmi, kteří vás nerespektují, neváží si vás a nejednají s vámi pěkně. Pokud se přeci ocitnete v jejich společnosti, buďte velkorysí a pamatujte, že nerespektují proto, že nerespektují sami sebe. Nepotřebujete se na druhé zlobit a domáhat se svých práv, protože tím vyvoláte vzájemný boj o moc.

Vaše vztahy s druhými mohou být jen tak dobré, jak dobrý je jejich vztah k sobě samým. Nevědí jak milovat sebe sama, stanoví to mez, nakolik mohou milovat vás. I kdyby jste se snažili sebevíc a dělali sebelepší věci, nemohou vám dát lásku, kterou hledáte. Klíček dobrým pocitům z chování druhých je odpuštění.

Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu, máte vždy lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když dáte průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti. Nemůžete s něčeho odejít, dokud to neuděláte s láskou. Situace,jež opouštíte v hněvu, vás čekají k dokončení v budoucnosti. Nemusí to být s tím samým člověkem, nicméně vytvoříte si podobnou situaci s podobným člověkem, abyste měli možnost vyřešit ji s láskou a v míru.

Je důležité respektovat druhé. Máte-li pocit, že vás lidé nerespektují, vystavili jste se takové situaci možná proto, abyste se naučili něco o soucítění a jemnosti ve svém chování k ostatním. Být citliví k pocitům druhých není totéž, jako snažit se je uspokojit. Buďte ochotni vidět jejich potřeby a přání. Mluvíte s druhými rozzlobeně nebo nervózně, bez zájmu o to jak se cítí? Sledujte jakou energii k lidem vysíláte, protože cokoli dáte, to se vám vrátí. Více si uvědomte jak působíte na druhé, protože čím více je respektujete, tím více respektu se vám dostane. Važte si jich, jejich času a hodnot a oni si budou vážit těch vašich.

Někteří lidé si každého váží a mají pocit, že se jim nevrací, co dali. V takovém případě je to často proto, že nevěří, že si zaslouží pěkné zacházení a dovolují ostatním, aby je považovali za své jisté. Je snadné respektovat se, když vás
respektují lidé okolo. Výzvou je respektovat se, i když to druzí nedělají. Nejprve jim odpusťte a pak se vzdejte jakékoliv potřeby, aby si vás vážili.

Potřebujete-li uznání druhých, abyste ze sebe mohli mít dobrý pocit, vzdáváte se své vlastní síly.

Prevzaté z:

http://www.andelebezhranic.estranky.cz/clanky/pravda-v-nas/jakposilsebe.html

ÚVAHA – POČASÍ

28.12.15   Michal B.
Představte si (čistě teoreticky, vždyť jde o úvahu), že Země, ale dost možná celá sluneční soustava, prochází změnou vyvolanou průchodem různými částmi nehomogenního vesmíru, ale taky dost možná změnami (vývojem) naší galaxie. Na tyto změny, a to jak hmotné, tak energetické, nutně budou reagovat klíčové objekty, jako je např. naše Slunce a skrze ně pak následně dominovým efektem i planety sluneční soustavy. O tom, že něco takového nutně musí vyvolat i změny v klimatu na Zemi, snad ani není třeba psát. V případě, že by toto byla pravda, pak by materiálně založený člověk musel začít propadat panice v domnění, že mu hrozí smrtelné nebezpečí mající původ v ryze mechanicky fungujícím Vesmíru. Aby si prodloužil své bytí, byla by jeho spásou schopnost regulovat klima tak, aby na vnější změny reagovalo co možná nejméně.


Nějakou dobu mám silné nutkání sepsat něco na téma globálního oteplení alias klimatu a teď zjišťuji, že takový článek zde na blogu již tři roky visí. Abych nevykrádal sám sebe, rozhodl jsem se pro resuscitaci článku. Už jen z důvodů dalších textů, na něž je v úvaze odkaz a které jsou dnes ještě aktuálnější než před těmi třemi roky. Některé věci jsou sice už jinak, ale to jen proto, že vše se vyvíjí.

MichaB

———————————————–
Předně upozorňuji, že tento článek není vhodný pro alergiky na konspirační teorie, ale může dělat dobře naopak – jak trollíci říkají – šémtrailistům (předpokládám, že tím mají na mysli posměšné zkomolení slova chemtrails).

K tomuto tématu, které se mi v hlavě táhne již hezkou řádku měsíců, mě konečně dokopal Petrův komentář k článku zaměřeném na mísení národů. Zde je část z tohoto komentáře:

„…Je to jednoduché. Když žiji na „svém“ území po mnoho generací, moje DNA se přizpůsobí specifickým účinkům místních energetických polí, zjednodušeně řečeno: zvykneme si, naučíme se podvědomé obrany a ochrany vůči negativním vlivům prostředí a začneme těžit z výhod. Proto máme doma mnohem více energie, než na cestách. Čím dál jsme od domova, tím je energetické prostředí jiné a organizmus se musí bránit, znovu se učit reagovat a to stojí síly. Stejné je to i se stravou a migranty. Když přijde cizí člověk do naší blízkosti, není to jenom fyzické tělo, co přijde, ale i energetické slupky kolem. A ty narušují už zaběhlé a vyladěné pole, co tu jsou. Z harmonie se tak stává chaos a ten plodí stres (podvědomý i skutečný)…“

Sice jsme se tam s Petrem bavili o jiných vlivech (energetická pole konkrétních území vs. energetická pole člověka), nicméně pro moji úvahu nad současným vývojem klimatu se to hodí naprosto dokonale.

Nevím jak vy, ale já si nemohl nevšimnout, jak stále hůře lidé okolo snášejí přímé sluneční záření. Zářením nemyslím jen samotné světlo, ale vůbec „slunce“ jako takové, tudíž se vším, co k nám vyzařuje. V současnosti stačí ještě nedávno „ubohých“ 22°C a lidé, když vyloženě nemusí zůstat, utíkají z přímého sluníčka do stínu nebo pod střechu. Přičemž ve stínu zase mají pocit chladu. Jako malý si na něco takového nevzpomínám.

Kde tedy vidím příčinu? Nasadím hned na začátek těžký kalibr, který mnohé vždycky rozhodí – člověkem ovládané klima planety. Že je to možné, přiznávají už i vědci, kteří si lokálně hrají na bohy a támhle spustí déšť, jinde ho naopak utnou (již od 50. let minulého století se např. lokálně řídí počasí při olympijských hrách). To, že oficiálně zveřejňovaný výzkum je roky, někdy celá desetiletí pozadu oproti praxi využívané pro vojenské či politické nadnárodnostní cíle, je zřejmé i lidem mimo řady konspiračních blábolistů, jako jsem já.

Takže ryze v duchu článku, na který je odkaz v druhém odstavci tohoto textu mohu pokračovat v teorii (nebo snad „teorii“?) jak manipulovat s lidskou populací, aby konala ve prospěch hrstky Vyvolených. Z úryvku Petrova komentáře je patrno, co má za následek jakékoliv vybočení z harmonického vývoje člověka – chaos, stres, nutnost se bránit vlivům, což stojí kvanta energie a to oslabuje a hlavně odvádí pozornost od příčiny. Dalo by se pokračovat v dalších dopadech, ale to už si může doplnit každý sám, stačí se rozhlédnout kolem sebe a často i sebekriticky pohlédnout do zrcadla.

Představte si (čistě teoreticky, vždyť jde o úvahu), že Země, ale dost možná celá sluneční soustava, prochází změnou vyvolanou průchodem různými částmi nehomogenního vesmíru, ale taky dost možná změnami (vývojem) naší galaxie. Na tyto změny, a to jak hmotné, tak energetické, nutně budou reagovat klíčové objekty, jako je např. naše Slunce a skrze ně pak následně dominovým efektem i planety sluneční soustavy. O tom, že něco takového nutně musí vyvolat i změny v klimatu na Zemi, snad ani není třeba psát. V případě, že by toto byla pravda, pak by materiálně založený člověk musel začít propadat panice v domnění, že mu hrozí smrtelné nebezpečí mající původ v ryze mechanicky fungujícím Vesmíru. Aby si prodloužil své bytí, byla by jeho spásou schopnost regulovat klima tak, aby na vnější změny reagovalo co možná nejméně.

Představte si, že v důsledku změn ve vesmíru by mělo následnými interakcemi na Zemi dojít například k významnému oteplení (což by vedlo i k zvýraznění vypařování vody, srážkám, bouřkám, proudění vzduchu atd.). A nejenom to. O svoje bytí se obávající člověk by se pokusil udržet klima jakž takž na „normálu“. Logickým řešením by bylo částečně regulovatelné odstínění slunečního záření. A jsme u chemtrails. Toto samo je tak obsáhlé téma, že se mu tady nemohu věnovat, ale předpokládám, že ten, kdo to dočetl až sem, ví, oč se asi jedná a taky proč.

Teď nakrátko zdánlivě odbočím. Opět si představte, že vesmír vůbec není mechanická záležitost beze smyslu vzniklá z velkého bumprásktřesku (viz článek ZDE:), ale že jde o obrovskou živou strukturu s vlastním Vědomím. Pochopitelně jistě na zcela jiné úrovni než je to lidské. Toto Vědomí usiluje o vývoj svého „těla“ a všech jeho součástí stejně jako mentálně zdravý člověk, a tudíž vše, co se v něm odehrává, nemá destruktivní záměr, ale naopak konstruktivní – tvořivý. Zbytek vám snad docvakne během úvahy.

Tak a šup zpět. Opět si představte, že ke změně klimatu způsobené vnějšími vlivy (viz. předchozí odstavec) nedojde naráz, ale postupně. Právě přesně takovou rychlostí a intenzitou, aby se vše pro následný vývoj důležité mohlo adaptovat na probíhající změny. Jenže co se asi tak stane, když je klima člověkem uměle udržováno na úrovni, jež neodpovídá skutečným vnějším vlivům? Vše živé se bude pochopitelně přizpůsobovat svému životnímu okolí, tudíž začne být stále více a více pozadu oproti podmínkám, které by tu panovaly bez umělé modulace klimatu – jen na základě přirozených podnětů z vnějších vlivů.

Ale protože nejde odstínit všechny vlivy působící z vnějšku, které jako celek působí v promyšlené harmonii, tak bude vše živé modulováno částečně přirozenými, avšak neúplnými informacemi a částečně uměle navozenými úpravou klimatu. Tím nutně musí docházet k disharmonii vývoje všeho živého. Čím složitější struktury závislé na ostatních, tím k větším disharmoniím vývoje organismů bude docházet. Že to asi nejvíce bude působit na člověka, je jasné.

Nemám vhodný grafický editor, tak omluvte zhoršenou kvalitu vizuálního zpracování, protože ke změnám nebude docházet lomeně a vývoj samotný nemusí jít po přímkách 🙂

V levé polovině grafu je černě znázorněn vývoj klimatu (nikoliv jen teploty, ale jako celku), kterému se věrně přizpůsobují všechny živé organismy jak na úrovni fyzické, tak té energetickoinformační (viz. Petrův komentář). V roce X začaly na naši planetu působit vnější vlivy, které by změnily dosavadní směr (nebo rychlost) vývoje (rozuměno přizpůsobení) jak klimatu, tak všeho živého. Z důvodů, ke kterým se nyní nebudu vyjadřovat, se někdo rozhodl, že přicházející změny hlavně se týkající mentální části člověka (i probouzení některých dosud spících schopností?) nejsou vítány, a proto se přistoupilo k ovlivňování klimatu směrem, který tyto změny alespoň pozdrží co nejdéle, než se přijde na vhodná opatření jiného druhu.

Tudíž od tohoto roku X, kdy by vývoj klimatu včetně všeho živého šel po fialové linii v grafu, je vývoj uměle udržován podle červené křivky. Jak ale z grafu vyplývá, s postupujícím časem vzniká čím dál větší rozdíl mezi uměle modulovaným klimatem a klimatem, které by tu bylo bez zásahu člověka (fialová přímka vs. červená).

Pochopitelně s přirozenou změnou klimatu by se postupně adaptovalo vše živé na planetě přesně podle Záměru Vědomí, jež vnější vlivy řídí (viz. odstavec se zdánlivým odbočením). Jenže čím větší je rozdíl mezi červenou a fialovou linií, tím větší je třeba vynakládat jak finanční, tak technologické i energetické prostředky na řízení klimatu, a jednoho dne, který v grafu znázorňuje „okamžik neudržitelnosti“, pomyslné kšandy prasknou. Těm, co mají představivost, není těžké popisovat, co to bude pro vše živé znamenat.

A teď už by nemělo být tak těžké si domyslet, proč může mnohým lidem připadat sluníčko, jež je pro nás hlavním zdrojem, řídícím modulátorem a transformátorem informací, kterými se řídí jak zemské klima, tak i vývoj všeho živého na všech úrovních, i při relativně příjemných teplotách nesnesitelné. Je tu totiž čím dál větší rozdíl mezi naším přizpůsobením se životnímu prostředí a komplexními informacemi, které proudí ze Slunce (a nejenom z něj). Vzniká tu disharmonie v přirozeném vývoji a té se Země bude, a také tak činí, bránit.

Pokud jsem tuto celkem jednoduchou myšlenku napsal příliš složitě, pak se omlouvám a pokusím se to napravit jednoduchým připodobněním.

Představte si, že dlouhodobě žijete uprostřed přírody. Vaše psychika i tělo se adaptuje na venkovní vlivy – teplo, mráz, slunce, déšť, ale i gravitaci, magnetické pole Země, radiační záření proniklé přes atmosféru atd. atd. To je případ přirozeného přizpůsobení na všechny informace (vlivy) a jejich výkyvy a střídání.

A teď ten samý případ, jen s rozdílem, že budete žít uvnitř moderního izolovaného domu. Mnoho informací modulujících vaše tělo i psychiku zůstane nezměněno – gravitace, radiační záření, magnetické pole, světlo, tma. Ovšem mnoho ostatních zmíněných již na váš vývoj bude mít minimální vliv díky odstínění domem, který symbolizuje umělé ovlivňování klimatu. Když se pak někdy dostanete mimo ochranu domu, bude to do jisté míry pro vaše tělo i psychiku šok. Dům taky nebude stát věčně. Čím starší bude a čím větší budou výkyvy počasí, tím více vás bude stát udržení domu ve funkčním stavu. Toto však nelze donekonečna a jednoho dne dům stejně nakonec spadne. Buď stářím, nebo ho odfoukne tornádo. Snad se mi teď podařilo jednodušeji nastínit, co se mi motá hlavou.

Vše berte jen jako úvahu a teoretickou možnost.

Jen bych ještě k tomu v krátkosti dodal, že před dvěma roky (možná třemi – už nevím) jsem své okolí v dosahu cca 10 – 15 km plně osadil orgonity vlastní výroby, a to na specifická, předem vybraná místa. Do té doby každý rok byla naše vesnice párkrát vypláchnuta vodou, blesky práskaly do okolních stromů a párkrát do roka nějaké to krupobití – zkrátka jako kdekoliv jinde. Od té doby ani jedno extrémní počasí. Vždy nás to obejde. I lidi jsem o tom zaslechl si povídat, ale to víte, příčinu jsem si nechal pro sebe. Podle mne tyto orgonity mají schopnost jednak transformovat tzv. černý orgon, který dle výzkumů p. Wilhelma Reicha stojí za vznikem mnohých extrémů počasí (např. bouře), na tzv. bílý orgon. Ten je mimochodem možné i vidět nezaostřeným zrakem a má podobu stříbřitých jisker bláznivě se mihotajících prostorem.

Za vznikem černého orgonu podle mne stojí i chování a skutky člověka, proto zdaleka ne všechny extrémy počasí je třeba brát jako záměrnou lidskou manipulaci klimatem, nýbrž jako snahu přírody o nastolení rovnováhy mezi energiemi. A druhou schopností orgonu vyplývající z té první je harmonizovat okolí a uvádět alespoň lokálně klima do podoby, která odpovídá vnějším přirozeným vlivům. I proto je nyní v našem okolí většinou o ždibec tepleji než u kus dál, což dříve nebývalo. A konec konců právě tato „změna“ místního klimatu a naprostá absence extrémních výkyvů počasí mě dohnala k této možná absurdní hypotéze.


(c)2015 Michal B.

Zdroj: myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2013/07/uvaha-pocasi.html#more

Jak je to s „tajnou světovou vládou“ 1

Téměř polovina Rusů věří, že existuje tajná světová vláda. Přesněji 45 %. To jsou údaje z posledního výzkumu Všeruského centra výzkumu veřejného mínění (VCIOM).
Je zajímavé, že stupeň víry v tajný všemohoucí světový orgán roste s úrovní vzdělání respondentů. Nicméně názory na složení této „vlády“ už se v Rusku liší. Jedni se domnívají, že planetě vládnou oligarchové, druzí – že to jsou Američané, třetí to svádějí na zednáře, Židy a „některé světové politiky“, ať už to je Obama, George Bush nebo královna Velké Británie Alžběta II. Zmatek v odpovědích je jasný, vždyť ona vláda je – tajná! Nevěří na ni třetina dotázaných, čtvrtina s odpovědí váhala.
Andrej Fursov
– Oněch 45 % našich spoluobčanů má v podstatě pravdu, i když se mýlili ve formě. Taková forma vlády jako „tajná světová“ není – říká historik Andrej Fursov, který řadu let studuje světové elity. – Ale tajné nadnárodní struktury světové koordinace a řízení – to je realita. Tyto struktury často diktují svoji vůli vládám, parlamentům i jednotlivým osobnostem. Ale v žádném případě nepředstavují nějaký jednotný orgán světové elity. 
– Co to tedy ona „světová elita“ je?
– Světová elita je souhrn rodin monarchů (ne všech samozřejmě), staré evropské aristokracie, bankéřů a průmyslníků. Jsou mezi sebou propojeni podnikatelskými, příbuzenskými i okultními vazbami, jsou organizováni v uzavřených lóžích, klubech, výborech atd. Tato rodino-podnikatelská pavučina existuje v této podobě 150-200 let. 
– A britská královna tam patří také?
– Samozřejmě. Stejně tak jako královská rodina Holandska, řada vévodských a hraběcích rodin Itálie, Německa nebo Rakouska. Nejsou to jen dekorativní figury, pozůstatky středověku, jak jsou často líčeni, ale je to jeden ze segmentů toho, co britský premiér B. Disraeli nazval „pány historie“ a náš znamenitý spisovatel O. Markjejev – „pány světové hry“.
A Obama?
– Bože chraň! Clinton řekl, že jediné, na co se Obama hodí, je přinést kávu do postele jemu a jeho ženě – a světová elita bere Obamu jako někoho na vynášení nočníků.  
– A co prezidenti a premiéři na Západě?
To jsou vysoce postavení zaměstnanci, které si světová elita najala na obsluhování svých zájmů a posadila je k tomu do vysokého křesla. Přitom však, jak už to tak bývá, na tyto zaměstnance dohlížejí tajné služby světové elity. Tak například plukovník Haus na prezidenta USA Wilsona a „asistent“ britského premiéra Lloyda George – lord Lothian. Ve skutečnosti tento prezident a premiér se nacházeli vedle svých „asistentů“. Vzácnou výjimkou byl Bush starší a jeho břídil-syn jako prezidenti USA. Bushové jsou součástí světové elity, jsou to vzdálení příbuzní britské královny a řídí společnost „Skull and Bones“ (větev iluminátů) v Yale. Ale opět to je výjimka. Zpravidla prezidenti a premiéři vyšli ze střední třídy, na níž elita shlíží z vysoka, obzvlášť v anglosaských zemích. Vzpomeňme na případ, kdy Thatcherová zveřejnila jméno pátého člena Cambridgské pětky (což byli vysoce postavení Angličané spolupracující se sovětskými agenty) – Blanta, který byl, soudě podle všeho, nelegitimním synem Georga V., to znamená strýcem současné královny. Windsorové to Thatcherové nikdy neodpustili. „Měšťanka“ (jak ji charakterizoval tehdy v Moskvě žijící ještě jeden představitel „třídy gentlemanů“) musela nakonec odstoupit.
Britská královská rodina je součástí světové elity (foto REUTERS)
Ale většina západních politiků, včetně D. Camerona a B. Obamy – nikoli  (foto REUTERS)
– A Bill Gates, jeden z lídrů Forbesova žebříčku miliardářů planety – ten je součástí světové elity?
– No samozřejmě, že ne, stejně jako další představitelé „mladých peněz“, včetně rusky hovořících oligarchů. Pro tyhle všechny má světová elita frázi z Moidodyru: „Běž domu a umej se!“

– Proč je mýtus o světové elitě tak neochvějný?

– Tento mýtus nevznikl z ničeho. O nutnosti vytvořit světovou vládu hovořili už koncem XVIII. století švýcarští a židovští bankéři. Ve XX. století o tomto konkrétním úkolu hovořili takoví představitelé světové elity jako Warburg, H. Rockefeller, ideolog mondialismu Jacques Attali a další. I když světová vláda nebyla vytvořena, světová elita se tím směrem posunula.

– A daří se to?

– Myslím, že ne. Svět je příliš velký a složitý, aby bylo možné ho řídit z jednoho místa. To zaprvé. Zadruhé globální elita není jednotná. Jednotlivé klany si navzájem konkurují a v postkapitalistickém světě není dost místa pro všechny. Nicméně ty nejvyšší dvě až tři desítky rodin se mezi sebou domlouvají. Jenže to je málo k vytvoření světové vlády. Nezbytné je ještě něco. Například snížit počet obyvatel planety ze 7 na 2 miliardy; zpustošit značnou část planety válkami, epidemiemi a hladem; velkou část lidstva očipovat; standardizovat, vyrovnat národní kultury; zničit existující systém vzdělávání a všechny způsoby jedinečnosti – národní, rodinnou, rasovou, sexuální, lidsky-druhovou (tím posledním se zabývají transhumanisté). Na Západě už probíhá likvidace jedinečnosti plným proudem. Ale je tu Rusko, Čína, Indie, islámský svět nebo Latinská Amerika, kde všechny tyto „triky“ neprojdou, kde civilizační (sebe)vražda v duchu současného Západu, letícího v těsném sledu za USA do propadliště dějin, není možná. V té souvislosti je třeba poznamenat, že za současnou konfrontací Ruska a USA na Ukrajině se mimo jiné skrývá i konflikt dvou projektů budoucnosti, dvou světových řádů: lidského a antilidského. Konec konců RF svou jadernou mocí dosud garantuje určitou rovnováhu ve světě, balanc funguje jako vojenský štít BRIKS. Ale to je zas jiné téma.

– A jak je to s tou „zlatou miliardou“?

– Před 30 – 40 lety se předpokládalo, že obyvatelé Severu (USA, západní Evropa) v počtu ne víc jak miliarda se uzavřou v pevnosti „Sever“ (na obou stranách severního Atlantiku) a odtud budou řídit svět. Nicméně neoliberální kontrarevoluce v době od 80. let ve své honbě za maximálním ziskem tento projekt „zlaté miliardy“ v jeho původní podobě pohřbila. Dolar všem pomátl rozum a na Sever byly s cílem využití levné prcovní síly vypuštěny masy přistěhovalců z Jihu: latinos do USA, Afričanů, Arabů a Turků do západní Evropy. Nyní se Jih pevně usadil na Severu, kde postupně vznikl ostrý, strašlivým výbuchem hrozící rozpor. Z jedné strany stárnoucí, ne-chudé obyvatelstvo, jehož počet klesá, kde křesťanské náboženství ztrácí své pozice a kde značná část lidí uvízla ve zvrácenostech (narkomanie, homosexualita). A na druhé straně to jsou mladí, chudí, sociálně zahořklí muslimové, orientovaní na rodinné hodnoty a muslimské náboženství (v Severní Americe – latinos-katolíci). Dříve nebo později mezi těmito dvěma bloky vyvstane leninská otázka „kdo z koho“ a nastane velký lov. A potom místo zlaté miliardy zůstanou jen zlaté miliony, které se budou snažit žít v nepřístupných nebo plovoucích městech, nebo v horských pevnostech, či nějak tak podobně. Zlatá miliarda jako strategie světové elity je dnes už minulostí.

UCHOPTE SI PRST – zub Vás už nebolí, a co se stane, když UCHOPÍTE I DALŠÍ PRSTY!

Jedná se o velmi zajímavý základní systém harmonizace celého těla. Jestliže se mu budete věnovat 15 minut denně, můžete se zbavit podstatné části problémů vašeho organického bytí. Pojďte zjistit, jak na to.

Jin Shin Jyutsu je starobylá podoba japonského umění uzdravování, které napomáhá upravit pocity na základě snadné stimulace několika bodů.

Základy této metody najdete v následujícím návodu – každý prst ruky je propojen s určitým orgánem, který zase řídí určitý pocit.

Potřebujete-li ovlivnit určitý orgán, uchopte prst druhou rukou a držte ho 3-5 minut. Zhluboka přitom dýchejte.

Stejným způsobem můžete harmonizovat celé tělo opakováním tohoto postupu u každého jednotlivého prstu ruky.

PALEC

  • Orgány: žaludek a slezina.
  • Pocity: nervozita, smutek, starosti.
  • Fyzické projevy: pulzace v žaludku, problémy s pletí, migréna, hypochondrie.

UKAZOVÁČEK

  • Orgány: ledviny a močový měchýř.
  • Pocity: deziluze, obavy a popletenost.
  • Fyzické projevy: bolesti svalů, bolesti zad, bolesti zubů, zažívací potíže.

PROSTŘEDNÍČEK:

  • Orgány: játra a nervy močového měchýře.
  • Pocity: nejistota, vztek, přecitlivělost.
  • Fyzické projevy: problémy krevního oběhu, menstruační bolesti, potíže se zrakem, slabost, migréna v oblasti čela, bolest hlavy.

PRSTENÍČEK

  • Orgány: plíce a orgány trávicí soustavy.
  • Pocity: starosti, neklid, obavy z odmítnutí, úzkost.
  • Fyzické projevy: hučení v uších, dýchací potíže, astma, kožní onemocnění, poruchy trávení.

MALÍČEK

  • Orgány: srdce a tenké střevo.
  • Pocity: starosti, napětí, obavy, nedostatek sebevědomí.
  • Fyzické projevy: onemocnění srdce, bolest v krku, pocit plného žaludku, problémy s kostmi.

3D, 5D A DALŠÍ „REALITY“

11.12.15   Michal B.
lilie
Přechod do tzv. 5D tedy není jakýmsi vyšuměním (převibrováním) kamsi jinam, do jiné dimenze (podle mnohých guru k tomu je prý dokonce nutné ukončit současnou inkarnaci), nýbrž „pouhým“ zvýšením vnímavosti našeho těla a bdělého vědomí. Zcela přesný pojem je ono známé „rozšířené vědomí“. Jen již nebude podmíněno hlubokou meditací, hypnózou či dalšími technikami. Toto rozšířené vědomí pak už bude normálním běžným bdělým stavem, zrovna takovým, v jakém jste nyní, když čtete tyto řádky. Jen vás pak už nerozhází, když si to vedle vás skrze zeď profrčí bytost nebo entita prazvláštního tvaru i povahy.

Nedávno jsem na Svobodném vysílači poslouchal pořad s Jaroslavem Chvátalem (matrix-2001.cz), kde krom mnoha dalších zajímavostí zaznělo pro mě něco velmi přijatelného ohledně „dimenzí“, tolik propíraných ezoteriky. Konečně něco rozumného, nikterak se to ve mně nešprajcovalo a vůbec – podporovalo to můj názor na danou věc.  Podstatou rozdílů mezi tzv. 3D, 5D a dalšími realitami nejsou odlišnosti mezi nimi, nýbrž odlišnosti v rozpětí našeho vědomého vnímání reality. Není žádná dimenze 5D, kam se upíná pozornost mnoha duchovně založených lidí, ani 6D či 72D. Vtip je v tom, že realita je pouze jedna, ale my, lidské bytosti, pěti smysly svých fyzických těl vnímáme pouze její zlomek. A tento zlomek je naší 3D realitou.

Nacházíme se však na prahu doby, kdy se krajní meze našich pěti fyzických smyslů postupně spontánně rozšiřují, čímž se nám dostává možnosti vnímat zase o krapet větší část reality. Zpočátku mozek, který zpracovává impulzy z rozšiřujících se fyzických smyslů, tyto vjemy předkládá naší nepřipravené vědomé mysli v neúplné či zatím pokroucené podobě. Dost možná jde jen o změny v odfiltrovávání informací proudících z fyzických smyslů a dál pak mozkem zpracovávaných. Snad právě proto v současnosti člověk využívá jen nevelkou jeho část. S postupným rozšiřováním vědomí však bude docházet i ke zvyšování aktivity v tuto chvíli ještě neaktivních částí mozku, který pak bude pro naše bdělé vědomí informace přicházející ze smyslů zpracovávat ve větším a větším objemu.

Setkávám se jak osobně, tak i z vyprávění lidí kolem mne s tím, že například můžeme na různých místech v různých okamžicích vnímat vůně a pachy, které nemají zřejmý původ. Zrovna tak v zorném poli lze zaznamenávat záblesky, různé pohybující se světelné objekty nebo barevně pozměněnou určitou oblast vnímaného obrazu, zrovna tak jevy podobné fata morgáně nad rozehřátou silnicí a další zvláštnosti. Toto zažívá více lidí, než by se očekávalo, protože většina se o tom nikomu z různých důvodů nesvěřuje.

Předpokládám, že výjimkou nebudou ani ostatní fyzické smysly – sluch, hmat a dost možná i chuť. Souběžně s tímto fenoménem se pravděpodobně budou rozvíjet (u mnohých lidí tomu tak je již nyní) smysly další, ne nutně založené na fyzickém těle, které lze zatím jen těžko definovat slovy, protože názvy pro ně prostě ještě nejsou. Postupně však tyto „fantomové“ jevy v našich smyslech budou dostávat stále jasnější a konkrétnější podobu, která nám umožní vnímat realitu/bytí v širším spektru.

Přechod do tzv. 5D tedy není jakýmsi vyšuměním (převibrováním) kamsi jinam, do jiné dimenze (podle mnohých guru k tomu je prý dokonce nutné ukončit současnou inkarnaci), nýbrž „pouhým“ zvýšením vnímavosti našeho těla a bdělého vědomí. Zcela přesný pojem je ono známé „rozšířené vědomí“. Jen již nebude podmíněno hlubokou meditací, hypnózou či dalšími technikami. Toto rozšířené vědomí pak už bude normálním běžným bdělým stavem, zrovna takovým, v jakém jste nyní, když čtete tyto řádky. Jen vás pak už nerozhází, když si to vedle vás skrze zeď profrčí bytost nebo entita prazvláštního tvaru i povahy.

Pro náš mozek může být v současné době těžké pochopit, jak by mohly tyto nově objevované části reality zaplňovat tentýž prostor (naši 3D), protože pro něj je vnímaná realita již plná a nelze ji plnit dalšími objekty. Stačí si však představit, že i nyní vnímáme souběžnou existenci světla a tepla (elektromagnetická vlnění o různých vlnových délkách) v tomtéž prostoru – třeba při posezení u krbu. A přičtěte si klidně i vůni smůly.

Připusťme však na chvíli, že naše smysly nejsou konečné a v tomtéž prostoru najednou mohou rozeznat i další „reality“ – energetická pole jako je např. aura, nálady lidí okolo, jejich zdravotní stav, vnímání jejich minulosti, jejich myšlenek atd. A kdo nepatří mezi ty, co se drží u zdi, si může dosadit i vnímání existence jiných forem bytostí.

Dalším názorným připodobněním by mohlo být vnímání zvuku člověkem a netopýrem. Námi slyšitelné frekvence jsou onou 3D realitou, kdežto frekvence, které slyší netopýr, ale my už ne, si lze představit jako 4D. Podobný rozdíl nalezneme i ve zrakovém vnímání: některá zvířata vidí ve spektru, jež my vnímáme jako teplo (infračervené spektrum elm. vlnění), tudíž vidí i v (pro nás) absolutní tmě. Oproti přicházející době jsme na tom asi jako člověk, který se narodil bez zraku, sluchu a čichu, bez rukou a nohou, bez schopnosti vnímat teplo a doteky – a člověkem, který má všechny smysly v pořádku.

Takže až někdy uvidíte třeba na zahradě věci či bytosti, které tam podle logiky prostě být nemohou, nepropadejte panice, ale užijte si to, protože ony tam byly i předtím, ale vaše smysly ještě nebyly schopné je zaregistrovat.

Vím o dalších „špecích“, kdy funkce jednoho smyslu lze přemístit do smyslů jiných (vidět ušima, prstem na ruce …..). Stejně tak by to chtělo se zmínit o potřebě výše popsané rozšířené vnímání ovládat, protože například jet autem a z ničeho nic nekontrolovaně vše vnímat jako vířící proudy různě zhuštěné energie nebo vidět přímo před nárazníkem pohybující se nehmotný objekt není zrovna bezpečné. Ale to už by bylo na podstatně delší povídání ….

(Vše zde uvedené je jen a pouze můj osobní názor.)